Co vše mohou návštěvníci na výstavě vidět?
Moje obrazy jsou všechny abstraktní, po technické stránce převažují akryly na plátně, lepence z papíru, vystavuji též několik akvarelů. Inspiruji se například světlem procházejícím barevnou vitráží, jeden z obrazů se proto jmenuje Světlo ve starém domě, další Na podlaze. Dříve jsem se věnovala hodně krajinomalbě a i některé moje dnešní práce jsou ještě inspirovány krajinou. Několik maleb nazývám Hra.
Proč jste si pro svou výstavu vybrala právě Galerii Vyšehrad?
Několik let jsem pod Vyšehradem bydlela a vždy se mi líbila a líbí představa vystavovat v historickém prostoru. Galerie Vyšehrad je příjemné, intimní prostředí.
Jak vznikl název Barvy a pigmenty?
Oba termíny jsou trochu synonyma, pigmenty jsou barvy v prášku bez pojidla. Obdivuji barvy a pigmenty samotné, bez toho, že by jimi bylo něco zobrazeno. I na přírodu se někdy dívám jako na plochy barev. Název výstavy je právě vyjádřením obdivu ke kráse barev obecně a zvláště pigmentů.
Kromě malířství se věnujete i restaurování, dá se říci, co vás baví víc?
Odpovím vám trochu jinak. Malování a restaurování spolu nelze poměřovat. Právě Světlo ve starém domě, o kterém jsem se zmínila, je kostel. Ale nechtěla jsem obraz nazývat Světlo ve starém kostele, aby název nebyl zavádějící, věřící nejsem. Světlo v kostele bych vnímala asi duchovně jako světlo víry. Mně pobyty a práce v historických objektech přinesly velmi mnoho. Komunikace s historickou budovou a s památkou zvláště poškozenou to je stálý rozhovor s časem, minulostí, předky. V devastovaném kostele světlo proniká barevnými okny a dopadá na poškozené zdivo, rozbitou podlahu, starý papír. A to je krása. Krásu vidím ale i jinde, třeba v kaluži. Vlastní malířská práce je pro mne také komunikací, ale se svým dílem, které teprve vzniká. A zase s těmi barvami a pigmenty, aby si sám obraz říkal, co bude dál.
Soutěžte o vstupenky na výstavu,více informací naleznete v sekci soutěže.