Během uplynulých dvanácti měsíců se pak zrodil systém nový, který konečně vnesl do rozdělování financí jasná pravidla.
„Nový grantový systém, který navrhl radní pro kulturu Milan Richter, podporujeme. Přinesl spravedlivé a transparentní rozdělování peněz. Rozvířil rovněž zatuchlé prostředí, ve kterém se granty přidělovaly spíše ze známosti,“ prohlásil Radoslav Brzobohatý umělecký ředitel Divadla RB.“Nikdo není kompetentní, aby soudil, které divadlo je dobré či naopak špatné, které hraje komerční nebo nekomerční představení, našimi jedinými soudci mohou být diváci. A proto řešení pana Richtera tedy dotace na vstupenku tj. na diváka je správné a také spravedlivé,“ dodává Hana Gregorová ředitelka a produkční Divadla RB.
Právě způsob rozdělování těchto veřejných financí byl také předmětem kritiky mnoha umělců. Mezi hlavní kritiky grantového systému a práce grantové komise patřil ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. „Je příznačné, že stejní lidé, kteří kdysi tvrdě kritizovali socialistický systém tzv. příspěvkových organizací, se jej nyní za každou cenu snaží udržet. Vlastně se jim nedivím. Zvykli si žít ve zlatém vajíčku a nechtějí riskovat, že o své výhody přijdou,“ prohlásil s tím, že tato divadla často hrají pro poloprázdné sály a zapomínají, že divadlo bez diváků je protimluv.
Je bohužel skutečností, že právě tito lidé skloňují ve všech pádech rozdělování divadel na komerční a nekomerční. „Situace je ale jiná. Divadla jsou především úspěšná a neúspěšná. Patříme mezi divadla úspěšná. Dotace nepotřebujeme, ale chceme systém spravedlivý pro všechny. Ať tedy máme všichni stejné podmínky,“ prohlásil Petr Kratochvíl, spolumajitel divadla Ta Fantastika. Před rokem jsme skupinu lidí rozhodujících o penězích z grantového systému pro své přátele a známé označili za „Bratrstvo kočičí pracky“. Rok se s rokem sešel a realita nám dává za pravdu. Nový grantový systém tyto lidi odstřihl od zdrojů, a tak své znalosti z technologie moci realizují v petičních a protestních akcích, které brojí proti novému systému.
Přínos nového grantového systému vidíme především v tom, že díky němu na podporu mohou dosáhnout i mladí umělci, který pro svůj start nemají zatím ještě potřebné zázemí. „Již z principu proto nemůžeme souhlasit s těmi, kteří si rozdělování veřejných peněz uzurpují jen pro sebe a nyní, kdy by měli dostat jiní, jsou schopni všeho,“ zdůraznil Petr Kratochvíl.
Odpor proti transformaci městských divadel je přitom v dnešní době těžko pochopitelný. „Nedivím se magistrátu, že nechce udržovat nefungující organismy jen proto, že tam působily už za socialismu. Doufám, že nakonec zvítězí zdravý rozum a městu se podaří vytvořit na poli kultury rovné podmínky a jasná pravidla pro všechny a ne jenom pro šest nebo sedm vyvolených ředitelů příspěvkových organizací,“ prohlásil Jan Hrušínský.
Je zajímavé, že velká část rozporuplné diskuze o granty se děje na poli divadla a hudebního divadla reprezentovaného operou či muzikálem. Ale jakoby vlastní hudební scéna reprezentovaná orchestry, festivaly, hudebními projekty mlčí či není tolik slyšet. Vytváří možná i zdání jako by se jí to netýkalo?? „Myslíme, že tomu je naopak. Není naopak toto mlčení projevem jisté dávky souhlasu s tím, že do tak subjektivní roviny, jakou je rozdělování grantů na kulturu, se konečně novým systémem (byť nemusí být zcela bez chyb) vneslo poměrně dosti transparentnosti a otevřenosti? Dle mého se nyní tak děje v rámci jasné struktury členění takzvaných pilířů grantových oblastí, kdy víme, kolik finančních prostředků je přerozdělováno a na jaké projekty,“ prohlásil ředitel Českých doteků hudby Miroslav Matějka. Každopádně je to podle něj krok správným směrem. Proč tedy někdo chce opět měnit pravidla hry v průběhu, proč se o to snaží někteří jako je pan pan Vladimír Just? Tito lidé si dokonce přisvojují právo měnit pravidla hry v průběhu tohoto nového systému! Snažit se měnit strukturu grantového systému a pravidel uprostřed, je krajně nekorektní! Je navíc zcela zřejmé, že konečná odpovědnost za fungování systému evidentně náleží pouze ve volbách zvoleným zástupcům, a ne členům grantových komisí. Členové grantových komisí, domníváme se, mají působit z hlediska odborného, protože k ničemu jinému nemají mandát na rozdíl od zástupců vzešlých z voleb.