Název Výtoň
vznikl podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. V
nejstarší době měla podobu ohrady na dřevo s jednoduchým objektem pro úřad
výběrčích. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století.
Objekt se stal celnicí, šenkovnou a útulkem pro plavce. Dnešní budova zůstala
na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště. Je to z
větší části roubená, omítnutá, pozdně gotická stavba ze 16. století, ozdobená v
17. století pískovcovým novoměstským znakem.
Voroplavba na Vltavě
První spolehlivá zmínka o plavení vorů
na Vltavě je z r. 1316, poslední vor doplul
na rozestavěnou přehradu Orlík 12. 9. 1960. Dobové fotografie
a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy
a svérázný život vorařů-plavců. V době největšího rozkvětu
na přelomu 19. a 20. stol. pokračovala řada vorů
z Prahy do Německa, některé až do Hamburku.
Od r. 1902 se užíval i vlek (remorkáž) vorů parníky.
Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme
nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel
z voru, která byla náhodně objevena na půdě celnice při její
nedávné rekonstrukci.
Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě
Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412
na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle kostela sv. Kosmy
a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady
Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století
a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod
se dřevem, které sem bylo připlavováno po Vltavě. Výtoň byla
starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě
na pražský trh.
Z dějin Podskalí
Střed místnosti zaujímá model Podskalí
v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. V následujícím desetiletí
byly postupně vystavěny mosty, které narušily starobylý ráz čtvrti.
Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi roky 1905 a 1914.
Po vystavění nábřeží a Vyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy
a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní
činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako
plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek
a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Sdružovali
se ve spolku Vltavan, který existuje od r. 1871 dosud.
Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické
fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj
Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice.
Nákladní plavba na Vltavě
Vltava bývala v minulosti důležitou
dopravní tepnou. U zrodu dálkové lodní dopravy na Vltavě stáli
habsburští panovníci, kteří podporovali splavňování řeky. První loď naložená
rakouskou solí připlula do Prahy z Českých Budějovic v r. 1550.
Nákladní lodní doprava na střední Vltavě zanikla koncem 40. let
20. století následkem výstavby přehrad. Fotografie, kresby a model
dokumentují stavbu dřevěných nákladních lodí - „šífů", jejich plavbu
po proudu i protiproudní vlek koňmi. K zajímavým exponátům patří
rovněž panorama Vltavy mezi Prahou a bývalými Svatojánskými proudy
z r. 1640. Mezi Prahou a Mělníkem - na rozdíl
od střední Vltavy - nákladní plavba přetrvala až do současnosti.
Díky postupné regulaci zde bylo možno od konce 19. století používat
k vleku člunů i parníky. Později nastoupily motorové remorkéry
a nákladní lodě. Dějiny plavby na dolní Vltavě
jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků
jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva
vlečného člunu z r. 1913.
Pražská osobní paroplavba
Osobní lodní dopravu na Vltavě zahájil v r.
1841 parník Bohemia, postavený v Karlíně podle plánů Angličana J. J. Rustona.
Toto spojení mezi Prahou a Drážďany trvalo 10 let. Nepřerušená tradice osobní
paroplavby začíná v r. 1865 založením společnosti, která pod názvem Pražská
paroplavební společnost (PPS) existuje dodnes. U jejího zrodu stál pozdější
primátor František Dittrich. Plavbu z Prahy do Štěchovic zahájil 26. 8.1865
parník Praha. Postupně rostl počet pražských parníků a rozšiřovala se i nabídka
cestujícím. Od r. 1912 se jezdilo i do Mělníka a v době největšího rozkvětu PPS
za I. republiky dokonce až do Hřenska. Velice populární bývaly výlety do
Štěchovic ke Svatojánským proudům a po jejich zatopení postupně až pod Slapskou
přehradu. Historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými
dokumenty a fotografiemi, ale také modely parníků Bohemia a Vltava.
Kontakt
Rašínovo nábřeží 412, 128 00 Praha 2
Kontakt: 224 919 833
Objednávky komentovaných prohlídek: tel.: 224 815 850 Otevřeno: denně kromě pondělí 10.00-18.00 hod.