Ve stálém angažmá Divadla na Vinohradech jste od roku 1971, co se za ta léta v divadle změnilo?
Není
možné přehlédnout absenci mnoha kolegyň a kolegů, kteří tvořili silnou hereckou
generaci vinohradského divadla. Jsou v hereckém nebi a já se jich občas ptávám,
když si nevím s něčím rady. A změnil se společenský systém, je citelně znát
nepřítomnost cenzury, stejně jako nepřítomnost sovětských vojenských posádek v
naší zemi. Učíme se být svobodnými lidmi. Ve Vinohradském divadle došlo ke generační
výměně a tak oproti roku 1971, kdy jsem tam dostala angažmá jako mladá holka,
patřím dnes ke starší generaci. V květnu letošního roku jsem se stala
babičkou.
V jakých hrách
Vás mohou diváci vidět nyní?
Jistě, pane ministře a v Zámku.
V září příštího
roku by se měl na obrazovkách České televize objevit seriál Elixír mládí, ve kterém
hrajete. Řeknete mi něco o něm?
Bude to vyprávění o lidech, kteří
žijí v Domě sociálních služeb. Jsem ráda, že se právě tohle téma dostane na
televizní obrazovku. Zatím je to téma odsouvané a vytěsňované, i když se týká
všech. Seniorů i těch, kteří budou jednou seniory.
Vypadáte stále
výborně. Jaký je ten váš elixír mládí?
Děkuji. Receptů, včetně
plastických operací existuje hodně. Ale já osobně preferuji cestu přirozenosti,
osobní aktivity a pozitivního postoje ke všemu, co mě potkává a obklopuje. Jsem
ráda, že mám hodně pracovních nabídek a možnost být v přírodě, která je pro mne
čím dál důležitější.
Začátkem 90. let jste
vstoupila do politiky, jak na tuto dobu vzpomínáte?
Vzpomínky jsou smíšené. Byly
to okamžiky zázraků, idealismů a postupného probouzení do reality. V
listopadových dnech jsem sledovala dokumentární záznamy z té doby a přiznám se,
že jsem byla znovu zasažená shromážděním spoluobčanů na Letné, byla to v naší
zemi naprosto ojedinělá a nečekaná událost. Já osobně jsem prošla dvouletou
poslaneckou zkušeností v ČNR. Byla to hektická doba, naše země byla federací.
Byli jsme Československo. Jak to dopadlo, je známé. Zcela věcně, z odstupu jsem
byla očitým svědkem rozpadu Občanského fóra na ODS, ODA, Občanské hnutí a
Nezávislé. Lidé, kteří se na začátku slušně zdravili, se začali proměňovat v
zavilé odpůrce. A věřte nebo nevěřte, proměňovali se i fyzicky. Zvolila jsem si
Občanské hnutí, protože se mi jevily logické postoje a představy o právním
rámci privatizace, návrhy z oblasti ekologie a také to, že mnozí z těchto
kolegů nebyli zasahovaní tou mocenskou chorobou. Osobně jsem neměla v úmyslu být
poslankyní déle než dva roky.
Přesuňme se od politiky, k vám domů. Máte
doma tři chlapy, nebylo vám někdy trošku líto, že nemáte holčičku?
Ne, ani ne. A teď máme holčičku, vnučku
Annu.
Vaším mužem je
režisér a herec Jiří Ornest, bavíte se doma o svých profesích? Radíte si
navzájem?
Není možné o divadlo občas
nezavadit, ale pokud se neděje něco mimořádně zajímavého nebo šeredného, tak
ani ne. Neradíme si, to ani nejde. Pracujete s režiséry a kolegy, tam je
podstata divadelní práce.
Za pár dní je tu
Štědrý den, zeptám se tedy, jak vypadá Štědrý den u vás doma? Dodržujete nějaké
tradice?
Myslím, že jsme
obyčejná rodina, dodržujeme kapry a bramborový salát, zvoníme u otevřeného okna
a pak jsme překvapení vším, co nám Ježíšek nadělil.
Na náměstí Míru
vyrostly Vánoční trhy, půjdete se podívat?
Ano, určitě!
Co máte na Praze 2
ráda?
Riegerovy sady, protože jsou
ukázkou chytrosti našich předků. Geniální zahradní architektura, která nechává
průhledy na panorama části Prahy a volné stráně pro sáňkování v zimě a
povalování v létě. A také některé obytné domy ze starší zástavby i
funkcionalistické z třicátých let minulého století. Dominantou Vinohrad je ovšem
chrám Nejsvětější Trojice na náměstí Jiřího z Poděbrad od architekta Plečnika.
A co se vám naopak
nelíbí?
Neříkám to ráda, ale strašně mě štve, že jsme málo čistotní občané. Pořád narážím na psí výkaly, v kontejnerech na tříděný odpad
jsou předměty, které tam nepatří. V parcích se válí plastové i pivní lahve,
nebo střepy.
OTÁZKY ČTENÁŘŮ
Jaká byla nebo je vaše nejoblíbenější role v Divadle na Vinohradech?
Z poslední doby to byla Elina
Makropulos. Ale nejraději mám vždycky tu roli, kterou právě zkouším, nostalgie
za ostatními by byla kontraproduktivní.
Před kamerou jste se často potkávala s Jaromírem Hanzlíkem, stali
se z vás přátelé?
Byli jsme kolegové, kteří se občas
i pohádali, ale bylo to jen, když se to týkalo práce na jevišti. Soukromě jsme
žili každý svůj život.
Váš starší syn je spoluzakladatelem skupiny The Tap Tap (pozn. red.
rytmický soubor _Jedličkova ústavu), chodíte na jejich koncerty?
Ano, pokud mohu, jdu se podívat.
Fandím jim!!!
Noc na Karlštejně patrí k mojim najobľúbenejším filmom. Aké bolo
natáčanie? Čo z tohto filmu vám najviac utkvelo v pamäti?
Děkuji, děkujeme. Nejvíc si
vzpomínám na množství koní na nádvoří Karlštejna. A také, byla to poslední
filmová postava pana Marvana.
Jak se Vám paní Kolářová točil film Vratné láhve v roli manželky Zdeňka
Svěráka?
Setkali jsme se před kamerou po
třiceti letech a bylo to dobré setkání. Proces filmování sám o sobě není nic
záviděníhodného, ale i přesto to byla klidná a soustředěná práce.