8°C
Ovšem v Praze mají obyvatelé ve stejném poměru vyšší příjmy a přitom jen o málo vyšší nebo shodné životní náklady. Ceny nových bytů se kontinuálně zvyšují v celé Evropě. V Praze za první pololetí roku 2018 vzrostly o 24 procent a za metr čtvereční v průměru dosáhly 94 tisíc korun. Průměrná cena v Bratislavě rostla jen o necelých osm procent a v českých korunách se za metr plochy platí 73 tisíc. Ve Varšavě se průměrná cena za metr čtvereční nového bytu meziročně zvedla o více než osm procent a aktuálně se v přepočtu pohybuje okolo 57 tisíc korun.
Z pohledu Čechů vychází nákup nového bytu nejlépe v Budapešti. Průměrná cena se sice již pár let zvyšuje o 15 až 20 procent, ale i tak je nyní v přepočtu zhruba na 47 tisících korun za metr čtvereční. „V cenách jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými částmi města, takže v exkluzivních lokalitách se vyrovnávají těm českým. Například padesátimetrový byt v blízkosti Dunaje vyjde v přepočtu na 3 miliony korun. Ale stometrový byt na Váci utca, což je obdoba Pařížské ulice v Praze, stojí přes 11 milionů korun,“ popsal pro ilustraci situaci v maďarské metropoli Tal Grozner, ředitel developerské společnosti Star Group, která působí v několika zemích Evropy a v USA.
I přes poloviční cenu za metr nového bytu je na tom hůře obyvatel Budapešti než Prahy. Za jeho nákup vydá téměř jedenáctinásobek průměrného ročního příjmu. Tedy o půl měsíčního platu více než obyvatel Prahy. Přitom měsíční výdaje na chod domácnosti má jen o deset procent nižší, než jaké jsou v Praze, a to při průměrném příjmu v přepočtu 27 500 korun. Podobné je to i v Polsku. A v Bratislavě jsou oproti Praze některé výdaje dokonce vyšší, při průměrné mzdě v přepočtu o 3 tisíce Kč nižší.
Důvodů k růstu cen je hned několik. Předně stoupají mzdy, které se promítají jako vstupy do všech dalších cen. V posledních letech kvůli poptávce výrazně podražily stavební práce a jejich subdodávky. Boom ve stavebnictví zdražil stavební materiály, navíc některé jsou dnes doslova nedostatkovým zbožím. A dalším výrazným faktorem zvyšujícím cenu nemovitostí je dlouhodobý nedostatek nových bytů na trhu.
„Developeři by stavěli více, ale potřebují zkrátit délku stavebního řízení, jinak se situace bude ještě zhoršovat. Až počet nových bytů převýší poptávku, mohl by se růst jejich cen zpomalit,“ popsal Tal Grozner, co by pomohlo vyřešit nepříznivou situaci v nabídce a cenách rezidenčního bydlení ve velkých městech.
Deseti největším developerům v Praze patřily na konci září tři pětiny trhu s novými byty. Od začátku roku prodalo 10 největších developerů v Praze 2.292, s dalšími menšími to bylo celkem 3.800 bytů.
Je to meziročně o 6,2 procenta méně. Zásoba nových dostupných bytů v hlavním městě meziročně vzrostla o 16 procent na 4.650. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci září meziročně vzrostla o 15,5 procenta na 96.000 korun za metr čtvereční. Raketový nárůst cne bytů v Praze začal v polovině roku 2015. Od té doby vzrostly prodejní ceny nových bytů v Praze o 73 procent. Od poloviny roku 2013 do konce pololetí 2015 přitom byty zdražily pouze o dvě procenta.
Letos počet nových prodaných bytů v Praze klesne, prodejní ceny se dostanou k hodnotě 100.000 Kč za metr čtvereční. Podle studie Sdružení pro architekturu a rozvoj může v Praze v roce 2030 chybět až 50.000 bytů. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok.
Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší. Z těchto měst žije nejvíce obyvatel ve Vídni, ovšem pouze o 40 procent více než v Praze.
.jpg)
.jpg)
