Legislativní změny přinášejí novinky pro zaměstnance. Změny se týkají přibližně čtyř milionů lidí

Podle serveru Doplnek.cz se zákoníkem práce v Česku řídí kolem čtyř milionů zaměstnanců a několik set tisíc zaměstnavatelů, jeho novela nabude účinnost 1. ledna 2012. Změna umožní například sjednat zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na šest měsíců. Dále se prodlužuje délka pracovního poměru na dobu určitou, ze dvou let vzroste na tři roky a bude možné sjednat ji u jednoho zaměstnavatele celkem třikrát. Celkově je tedy možné pracovat na dobu určitou až devět let.

„Zdvojnásobuje se i počet odpracovaných hodin při podepsání dohody o provedení práce. Zaměstnanec bude moci na dohodu u jednoho zaměstnavatele odpracovat 300 hodin za kalendářní rok. Nově se bude z příjmů z dohod o provedení práce platit sociální a zdravotní pojištění, a to v případě, že zaměstnanec si vydělá více než deset tisíc korun měsíčně," upozornil Jan Vych z advokátní kanceláře Vych&Partners.

Novela upravuje i výši odstupného. Ta se bude posuzovat podle odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec odpracuje méně než jeden rok, má nárok na jeden průměrný měsíční výdělek. Pokud má odpracováno méně než dva roky, má zaměstnanec nárok na dvojnásobek měsíčního výdělku. A pokud zaměstnání trvalo alespoň dva roky, měl by zaměstnanec dostat odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

„Novinkou je, že zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, nebude náležet odstupné, ale náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době," doplnil Jan Vych.

Zároveň dochází ke změnám v zákoně o zaměstnanosti. Například v rámci zaměstnávání osob se zdravotním postižením se ruší kategorie osob zdravotně znevýhodněných a zároveň se ruší institut chráněné dílny, který se slučuje s chráněným pracovním místem. Pokud bude fyzická osoba posouzena, že již není invalidní, zůstává jí status osoby se zdravotním postižením po dobu 12 měsíců od data rozhodnutí. V souvislosti s úpravami se objevil ještě další návrh novely zákona o zaměstnanosti, který byl předán ke schválení Senátu. Podle návrhu by například zaměstnanci museli mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících legálnost práce.

„Jsou to například kopie pracovních smluv, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a podobně. Tato povinnost se vztahuje na doklady všech zaměstnanců. V případě umožnění nelegálního zaměstnání cizince bude hrozit zaměstnavateli pokuta do výše až deset milionů korun a minimálně 250 tisíc korun," vysvětlil Jan Vych.