Lukáš Hejlík: V Gröbovce si dokážu představit letní scénu

Jste autorem projektu Listování, přiblížíte našim čtenářům, o co se jedná?

Dalo by se říct, že je to takový nekonečný seriál scénických čtení a vězte, že je to vždycky zábavnější, než co si pod termínem scénické čtení dokážete představit. Máme kostýmy, rekvizity, hrajeme v divadle upravenou verzi vybrané aktuální knihy a tu tak za necelou hodinku divákům představíme v takové oživlé formě. Tedy něco jako čtení 3D, ale u nás nepotřebujete ty speciální brýle (smích).

Jaké knihy v současnosti publiku představujete?

Snažíme se je především střídat, abychom se neopakovali žánrově, stylově či formou. Občas se snažíme brát na paškál i netradiční texty a třeba Ekonomie dobra a zla, kde s námi řádí i její autor, nervní ekonom, Tomáš Sedláček, se stala vlastně vůbec nejúspěšnějším představením a dostala nás do Národního divadla na Novou scénu. Hrajeme také knihy pro děti a mládež, ať už po školách nebo ve formě rodinných představení.

S Listováním jezdíte po celé republice, kdy budete v Praze?

Máme ho každý měsíc, kdy představujeme jinou knihu. Zpravidla v divadle Minor, konkrétně 17. května s Markétou Baňkovou, nominovanou na objev roku v Liteře, budeme tentokráte ožívat její skvělou knihu Bajky v říši entropie. A 14. května představíme v kapli kostela svatého Ignáce v Praze 2 publiku knížku Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti.

Do Prahy pracovně jezdíte asi poměrně často, jak zvládáte farmu, kterou máte u Brna?
Už dávno ne úplně snadno. S ovcemi mi pomáhá soused, já se v dubnu stěhuju opět do Prahy a do Říček budu jezdit ve chvílích, kdy budu mít dceru, víkend či třeba nějaké moravské turné s Listováním, což je dost pravděpodobné. Odehrajeme ročně 220 představení po 70 městech republiky. Chalupu budu i pronajímat, takže Pražáky zvu ven z města, zatímco já se do města stěhuju a dělám rozhovor do časopisu Naše Praha 2.

Teď vás v Praze čeká benefiční koncert, který proběhne v Gröbovce, kdy se bude konat a kdo na něm vystoupí?

Ano, moc se těším, 3. května budu provázet právě benefičním koncertem skupiny Geshem, která zpívá afroamerické spirituály.

Kam poputuje výtěžek z koncertu?

Celou akci pořádá Nadační fond Propojeni. Ten pomáhá konkrétně, má na určité období za cíl vybrat přesný obnos peněz, který jde jen a jen přímo pro konkrétní pomoc v podobě nákupu různých pomůcek či nadstandardních služeb, které si zpravidla postižení lidé nemůžou dovolit. Je to malý fond, ale velice sympatický a vy víte, co přesně podporujete, můžete si dokonce vybrat.

Proč jste si vybrali pro konání koncertu právě Gröbovku?

Gröbovka a v ní sídílící Ceeli Institut jsou právě i partnery, kteří zapůjčili pro akci své nádherné prostory. Já jsem tou budovou a jejím umístěním okouzlený. Líbí se mi, když něco takového funguje a tak krásně vypadá.

Co vy sám máte na Havlíčkových sadech nejraději?

Nepřipadají vám pořád jako poměrně klidná oáza, tak trochu zašitá? Na jednu stranu je to škoda, protože je to prostě nádherný park, na druhou stranu místu dává právě punc krásného oddechu. Nemůžu nepřiznat, že si zde umím představit krásnou letní scénu, důstojnou obdobu divadelního jeviště v českokrumlovském parku (bez točny!) právě před důstojnou Gröbovkou. To by i sady v dobrém slova smyslu rozvířilo.

Překvapilo mě, že máte velmi blízko k hiphopové kultuře, musím říct, že mi jako typický hiphoper nepřipadáte. Jak jste se k tomuhle stylu dostal?

Jejda, to už je let a aspoň 7 roků za mnou. Byl jsem spíš produkční v tomto žánru, tehdy to tu nebyl ještě moc provařený hudební žánr, natož životní styl. Ale tak vidíte, kam mě vody zavály.

Jste spoluzakladatelem časopisu BBaRák, kde vznikl nápad založit takový časopis?

Ano, stál jsem hrdě u zrodu, tehdy nám trvalo asi 3 roky dostat internetovou verzi na papír, která se dožila krásných 80 čísel. Ale dnes je hip hop už směr objevený, nemá smysl ho víc protěžovat, mě tohle už naplnilo a posouvám se dál.

Ale ještě jedna vaše aktivita je spojena s hiphopem, a sice dnes jeden z největších festivalů u nás Hip Hop Kemp. Dříve jste se podílel na jeho sestavování, můžete čtenářům prozradit, jaký bude letošní ročník nebo už to jde mimo vás?

Ano, po prvních 5 ročnících jsem festival opustil, bral mi hodně energie, i když se nám hodně dařilo. Letos bude program největší, vždyť letos to bude 10. jubilejní ročník! Klukům dál fandím. Líbí se mi splněný sen Radka Maliníka mít vlastní festivalový areál (v Hradci Králové je to tedy jeho Festival Park), kde se dnes koná spousta událostí, pro město je to obrovské turistické a finanční plus. To můj projekt s Gröbovkou a divadlem je malá ryba (smích).

Před kamerou jste se poprvé objevil v roce 2007 ve filmu Kryštofa Hanzlíka Crash Road, který nesklidil příliš kladné kritiky. Jaké to je hrát poprvé ve filmu, který je považován za neúspěšný. Neztratil jste chuť hrát?

Vůbec, nepředpokládám, že to bylo snad jen kvůli mně, naopak. Pro mě to byla skvělá zkušenost, byl jsem rád.

Čtenáři si vás asi nejvíce budou pamatovat ze seriálu Ošklivka Katka, jak na tuhle práci vzpomínáte?
A teď bych mohl vlastně odpovědět stejně, že? Samozřejmě, že na to myslím, byla to rychlo-výroba, a přesto jsme do toho dali i dost svého. Bylo to náročné, neobešlo se to bez velkých osobních obětí, ale i tak Ošklivce vděčím za dost. 

Tenkrát jste hrál ředitele módní společnosti a k módě máte blízko i v běžném životě. Co přišlo dřív modeling nebo seriál?

Samozřejmě seriál a jeho prostředí mě dostalo k uvádění módních přehlídek, moderování společenských či komerčních akcí vůbec, proto ničeho nelituju. A s módou? Snažím se jí ovládat, zároveň nepodávat. Také tvářuju módní doplňky, jako krásné pařížské brýle Beausoleil nebo binární hodinky 01 The One, takže spojitost tam určitě je.

Otázky čtenářů

Uvidíme vás brzy ve filmu nebo v seriálu?

To si piště, předplaťte si na HBO velmi očekávaný seriál Terapie s Karlem Rodenem v hlavní roli, budu každé úterý jeho pacient! A běžím teď i ve Znamení koně.

Jakým způsobem vybíráte knihy pro listování?

To je těžká otázka, snažíme se to vybírat pestře a samozřejmě existují mantinely, které nám ten výběr limitují. Ve výsledku je to tak, že nám lidé věří a jdou na nás s nějakou zárukou, že se budou dobře bavit. Takže přijďte i vy.

Koho se můžete ptát příště?

Do červnového vydání měsíčníku Naše Praha 2 chystáme rozhovor s Martou Vančurovou. Ptát se jí můžete do 11. května prostřednictvím internetových stránek www.nasepraha2.cz nebo své dotazy posílejte na e-mailovou adresu petra.durcikova@ceskydomov.cz.

Profil

Lukáš Hejlík se narodil 27. ledna 1980 v Mostě. Po studiu na Obchodní akademii v Lounech absolvoval v roce 2002 Vyšší odbornou hereckou školu v pražské Michli. Prošel divadly v Českých Budějovicích, Brně či Opavě. Ve filmu se objevil poprvé v roce 2007 ve snímku Crasch Road. Hrál v seriálu televize Prima Ošklivka Katka. Je rozvedený, z manželství má dceru Klárku.