Rizika staré zástavby
„Staré domy, které se ve velké míře vyskytují v centrech měst, jsou z hlediska vloupání velice rizikové. Zloději využívají toho, že majitelé často nechávají hlavní vstupní dveře do staré zástavby zcela nezabezpečené. Své kriminální dílo pak dokonají uvnitř domu, kde si vyberou nejhůře zajištěný byt. Ten rychle poznají podle dřevo-papírových dveří, které lze snadno prorazit. Nájemcům nebo vlastníkům bytů pak nepomůže ani montáž přídavných zámků na obyčejné dveře. Toto opatření totiž nedělá zlodějům žádné starosti, ač si to mnozí lidé myslí. Nejde totiž o systémovou, ale dílčí ochranu, která v praxi moc nefunguje. Přitom účinné zabezpečení domácnosti lze snadno financovat i ze stavebního spoření,“ říká Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení domů a bytů.
Školní rok nahrává zlodějům
Nezabezpečená starší zástavba je pro lupiče lákavá i na začátku školního roku, kdy děti tráví velkou část dne v lavicích a jejich rodiče zase v práci. „V rukou nenechavců pak nekončí jen domácí výbava, ale také kabelky, boty, oblečení nebo třeba klíče od vašeho auta, které najdou viset na věšáku v předsíni. Odjet z vykradeného bytu odcizeným autem je sice vrchol drzosti, ale bohužel se to stává. Seniorům, kteří často žijí ve starší zástavbě, zase hrozí, že si nevědomky pustí zloděje dobrovolně do bytu. Vloupání za přítomnosti obyvatel totiž přibývá a netýká se ani zdaleka jen starší generace,“ uzavírá odborník na systémy ochrany nemovitostí Ivan Pavlíček.