„Jsem velmi rád, že se nám podařilo prosadit, že výtah do stanice metra Národní třída, vybudovaný díky naší městské části, byl konečně náležitě propojen se zastávkou Lazarská a že je celý úsek na základě našeho požadavku řádně bezbariérový,“ vysvětlil radní pro dopravu Prahy 1 Jiří Veselý a doplnil také další vylepšení prosazené a navíc financované radnicí Prahy 1 – novou a přívětivější podobu tramvajové zastávky Vodičkova, včetně vzdušného prostoru před tamější základní školou.
„Z úpravy ve Vodičkově, kterou jsme po složitých jednáních prosadili, mám opravdu velkou radost, protože nejen kultivuje celý prostor, ale hlavně zvyšuje bezpečnost dětí navštěvujících školu,“ prohlásila radní první městské části pro oblast školství Karolina Polverini a dodala: „Věřím také, že prosazené úpravy v Lazarské a zdejší komfortnější přístup do metra ocení zdravotně handicapovaní cestující i rodiče s malými dětmi.“
Stanici metra Národní třída, jejíž převažující barvou je zelená a jejíž celkové architektonické řešení zachovává ráz z minulých let, přibyl nový výstup do centra Quadrio, který bude zprovozněn po otevření obchodního a kancelářského komplexu, plánovaném na letošní podzim.
Rekonstrukce stanice metra B Národní třída, která patří mezi nejvýznamnější dopravní uzly v metropoli, byla zahájena 10. července 2012. „Stanice dostala během rekonstrukce zcela nový kabát. Byla modernizována nejen po vizuální stránce, ale výrazně se také zefektivnila její funkčnost a údržba,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.
Úprava přístupu do stanice
Stanice metra Národní třída prošla během dvouleté rekonstrukce, kdy soupravy metra stanicí pouze projížděly, celkovou rekonstrukcí. Přestaven byl přístup na nástupiště, stanice byla vybavena novými technologiemi a celkově bylo zrekonstruováno také technologické zázemí (rozvody vody a elektra, kabeláž, odvodňovací systém), jež je klíčové pro provoz a údržbu stanice. Ve stanici jsou kompletně vyměněny původní materiály a technologie, které zde byly použity již při její výstavbě v 80. letech minulého století. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 670 mil. korun. Dopravní podnik tak při realizaci stavby dosáhl úspory ve výši cca 60 mil. korun oproti nákladům, které byly na stavbu vyčleněny v investičním plánu a v rámci provozních prostředků.
Nejvýraznější změnu stanice představuje nové řešení přístupu na nástupiště se související výměnou eskalátorů. Původní povrchový vestibul byl zrušen a jednolitý úsek dlouhých eskalátorů byl rozdělen na dvě části. První trojice pohyblivých schodů nyní cestující dopraví z nástupiště do nově vybudovaného vestibulu v druhém podzemním podlaží budovaného obchodního centra. Z něj míří druhá trojice eskalátorů na povrch – ústí na roh ulic Purkyňova a Spálená. Zároveň byly ve stanici zachovány dvě dvojice bezbariérových výtahů, vybudované v letech 2010 –2011, které vedou z nástupiště do přestupní chodby a odtud do blízkosti tramvajové zastávky Lazarská.
Nové odolnější obklady
Součástí rekonstrukce stanice Národní třída bylo také kompletní odstrojení obkladů použitých na sěnách mezi opěrnými sloupy. Původní skleněné obložení stěn a stropů bylo nahrazeno smaltovanými plechy, které jsou odolnější proti poškození, a to jak mechanickému, tak sprejery. Záměrně byla zachována původní charakteristická zlatavá barva obkladů. Pod obklady byly nahrazeny dožívající laminátové vrstvy (zonty) novou bariérou z nerezových plechů tvořících mimo jiné zábranu proti průsakové vodě. Stanice je umístěna pod hladinou spodní vody, nové obložení by mělo bezpečně ochránit obklady na desítky let.
Jízdenka nově prostřednictvím platební karty
Zatímco zkvalitnění obložení stěn stanice cestující na první pohled pravděpodobně nezaznamenají, několika novinek si zcela jistě všimnou, ještě než se dostanou na nástupiště. Například tradiční rámečky na stěnách v eskalátorovém tubusu nahradilo 42 digitálních obrazovek určených pro reklamní sdělení. Pražské metro je podle reklamní společnosti teprve třetí podzemní dráhou v Evropě, která se může touto technologií pochlubit. Dosud byla k vidění jen v Londýně a ve Vídni.
Již ve vestibulu stanice mohou pasažéři využít zmodernizované automaty na prodej jízdenek, které kromě tradičních mincí přijímají také bezkontaktní platební karty a jejichž ovládání je možné prostřednictvím dotykové obrazovky. Národní třída byla vybavena těmito automaty v rámci pilotního projektu, který testuje různé typy zařízení a sbírá připomínky cestujících. Další modernizované automaty by měly být podle plánu umístěny také do dalších stanic metra v centru města.
Provoz v úseku Lazarská – Jindřišská také obnoven
Dopravní podnik zároveň obnovil provoz na navazující tramvajové trati v úseku Lazarská – Jindřišská. Délka rekonstruované trati od Spálené na Senovážné náměstí je celkem 903 m, a to včetně Václavského náměstí, které je z důvodu nízké konstrukční výšky nad stropem podchodu metra provedeno z velkoplošných panelů.
Konstrukce tramvajové trati byla provedena systémem „pevné jízdní dráhy“, tj. na betonové desce s živičným povrchem a všemi prvky tlumení hluku a vibrací. Vlastní těleso tramvajové tratě je od zemní pláně odděleno pryžovou rohoží a rovněž kolejnice jsou obaleny gumou.
Nad rámec rekonstrukce realizovala MČ Praha 1 bezbariérový zastávkový mys v zastávce Vodičkova ve směru k Václavskému náměstí. Vlastní stavbu zastávkových mysů zajišťovala TSK, tramvajovou trať pak vlastními kapacitami DPP. DPP využil výluky tramvajového provozu a provedl výměnu kolejnic ve Vodičkově ulici mezi Václavským nám. a Palackého ulicí v délce cca 230 m s povrchem ze žulové dlažby a dále výměnu části kolejové konstrukce na Senovážném náměstí.
K vyššímu komfortu jízdních poměrů přispěje i zlepšení směrových úprav vedení tramvajové trati.
Investiční náklady rekonstrukce: 671 mil. Kč
Doba výstavby: 07/2012 – 06/2014
Základní technická data – Národní třída
Zahájení provozu: 2. 11. 1985 (povodně 2002 – stanice uzavřena od 13. 8., otevřena po rekonstrukci 1. 3. 2003)
Typ stanice: ražená pilířová
Konstrukce stanice: trojlodní se zkráceným středním tunelem, který přechází do přístupové chodby k eskalátorům
Délka stanice: 111,5 m
Hloubka pod terénem: 39 m
Šířka nástupiště: 18 m
Obestavěný prostor: cca 53 000 m3
Eskalátory: 1. úsek (nástupiště – 2. pp) – 63 m, 3 ramena, dopravní rychlost 0,65 m/s, dopravní výška 27,4 m; sklon ramen pohyblivých schodů = 30°,
2. úsek (2. pp – Spálená ul.) – 24 m, 3 ramena, dopravní rychlost 0,65 m/s, dopravní výška 9,7 m; sklon ramen pohyblivých schodů = 30°,
Bezbariérový přístup: dvojice výtahů z nástupiště metra do přestupní chodby, odtud navazující dva výtahy do ul. M. D. Rettigové k tramvajové zastávce Lazarská (otevřeno 6. 5. 2011)
Základní technická data – Linka B
Celkový počet stanic: 24
Délka: 25,704 km (nejdelší linka pražského metra)
Jízdní doba: 42 minut
Přepravní kapacita: 21 000 osob/hodina
Úseky:
I. B – Smíchovské nádraží – Florenc, 7 stanic; 4,9 km, stavba od r. 1979, uvedení do provozu 2. 11. 1985
II. B – Florenc – Českomoravská, 4 stanice, 4,4 km, uvedení do provozu 22. 11. 1990
III. B – Smíchovské nádraží – Nové Butovice, 3 stanice; 4,9 km, uvedení do provozu 16. 10. 1988
IV. B – Českomoravská – Černý most, 5 stanic; 6,3 km, uvedení do provozu 8. 11. 1998 (Hloubětín a Kolbenova otevřeny 1999, resp. až 2001)
V. B – Nové Butovice – Zličín, 5 stanic; 5,1 km, uvedení do provozu 11. 11. 1994