Ne všechny úrazy jsou patrné na
první pohled. Úraz na dětské duši je stejně závažný jako každý jiný i když se
hned nepozná. V dnešní době lidé s pečlivostí vybírají pro své děti
bezpečná místa a zvláště cizí osoby, které se o děti budou starat. I přesto
každoročně do policejních statistik přibudou případy zneužívání dětí. A
výsledky jsou varující. Nejméně jedna ze čtyř dívek a jeden z deseti
chlapců ve věku do třinácti let byli nějakým způsobem sexuálně obtěžováni.
Deset procent všech obětí je mladších šesti let. Více jak sedmdesát procent
těchto případů mají na svědomí lidé dítěti známí. Ať už jsou to příbuzní,
nevlastní rodiče, sousedé, učitelé, vychovatelé, vedoucí kroužků nebo osoby
najaté na jejich hlídání. Tito lidé sledují jen svůj prospěch a své uspokojení
při kontaktu s dítětem. Využívají dětské důvěřivosti a závislosti. Jedná
se o vztah moci a podřízenosti. Snaží se takový kontakt utajit a nutí
k tomu i dítě.
Pro tyto případy je nutné děti
učit znát dobré a špatné dotyky, dobrá a špatná tajemství. Dodávat jim odvahu
říci ne, kdyby se jich chtěl někdo nevhodným způsobem dotýkat či jim jinak
ubližovat. Dítě by mělo dostat potřebné informace o svém těle přiměřeně svému
věku. Vytvoření atmosféry důvěry a vzájemného respektu v rodině je
nezbytnou nutností. Pokud bude mít dítě oporu a jistotu v dospělém, bude
pro něj snazší se svěřit se svými starostmi a problémy. V každém případě
by měl rodič svému dítěti naslouchat pokud se mu chce s něčím svěřit a
věřit mu.
Dospělí si mohou všimnout různých příznaků, které se u
zneužitého dítěte projevují. U mladších dětí jsou to problémy se spánkem, noční
můry, bolesti hlavy, bolesti bříška, autodestruktivní chování, impulsivnost,
roztržitost, obtíže se soustředěním, odmítání zůstat o samotě s určitou
osobou, kruté chování ke zvířatům, uzavřenost, nenávist. U starších dětí se
projevy liší. Může dojít k poruše příjmu potravy, nadměrné konzumaci
alkoholu, zneužívání drog, dennímu snění, depresi, delikventnímu chování. U
všech většinou nastávají problémy ve vztazích s vrstevníky, problémy ve
škole i náhlé změny chování.
V oblasti kontaktu dítěte
s cizí osobou se děti nejen o prázdninách, ale po celý rok mohou dostat v
běžném životě do různých situací. Za rizikové lze považovat návštěvu veřejných
toalet, bazénů a koupališť, hromadnou dopravu, pohyb kolem škol a parků. U
starších dětí se může jednat o brigády v tuzemsku i zahraničí, reklamní
agentury, nevhodné články v časopisech a v neposlední řadě práce na
počítačích s přístupem na webové stránky nevhodné pro tuto věkovou
skupinu. Dítě tak může přijít do kontaktu s pedofilem, dohazovačem
sexuálních služeb nebo lovcem dětské pornografie. V takových případech si
rodiče mohou všimnout nákladných dárků, větší finanční hotovosti nebo snahy
zdržovat se častěji mimo domov. To mohou být
signály, že dítě má příjem od cizího člověka. Na tyto situace je možné dítě připravit a
učit ho, jak se chránit, aby ke zneužití nedošlo.
Zneužívání dětí nesmí být chápáno
pouze jako pohlavní zneužívání. V poslední době bylo odhaleno několik
případů zneužívání dětí k pornografii. Za tu lze považovat jakýkoliv zvukový
nebo obrazový materiál, který využívá dětí k uspokojení dospělé osoby.
Zahrnuje výrobu, rozšiřování i používání takového materiálu.
V případě zjištění, že bylo
dítě v jakékoliv míře zneužito nebo bylo svědkem takového jednání je nutné
reagovat na sdělení v klidu a dítěti věřit. Dítě musí pocítit podporu a
musí v takové chvíli vědět, že co se stalo není jeho vina. Osoba, která
dítěti ublížila, se nesmí dostat do jeho blízkosti. O celé situaci je nutné
bezprostředně informovat Policii ČR i když se jedná o jediný případ i
bezdotykového zneužití. Je mnoho institucí a organizací, které rodičům
poskytnou informace a rady, jaké nezbytné kroky je třeba udělat.
I když je problematika zneužívání
dětí stále častěji otevírána, v populaci i nadále přetrvává odmítavý
postoj k řešení. Rodina se často snaží celou tuto zkušenost zapomenout,
potlačit a chovat se tak, jako by se nic nestalo. Vedou je k tomu různé
důvody. Někdy matky svým dcerám nevěří, někdy chtějí udržet rodinu, nechtějí
zůstat bez partnera, někdy mají strach nebo se bojí pomluv. To je však největší
omyl, který vede k neštěstí dětí a k celoživotním trápením. A proto
by každý měl být v této oblasti
obzvlášť pozorný a nenechat nic a nikoho svému osudu.
Telefonní linky pomoci: 158 Policie ČR
112
Tísňové volání
974 855 327 Služba kriminální policie a vyšetřování
974 855 594 -oddělení pro děti a mládež, OŘ Praha II
257 317 100 Bílý kruh bezpečí
800 155 555 Linka bezpečí
283 852 222 Rodičovská linka