Ve spolupráci s Českou obcí sokolskou (ČOS), která je zároveň partnerem Pochodu proti osteoporóze, jsou připravena v několika městech cvičení zaměřená na prevenci osteoporózy a zdravotní osvěta. Série pochodů začíná v Praze.

České národní fórum proti osteoporóze se dlouhodobě pokouší zlepšit informovanost odborné i laické veřejnosti. Po úspěchu v loňském roce je jednou z letošních aktivit opět „Pochod proti osteoporóze“, který se uskuteční 18. října na pražském Petříně. Další aktivitou budou cvičení v jednotlivých městech ČR, která budou zaměřena na prevenci proti osteoporóze.

Účastníci pochodu se shromáždí před 14. hodinou na startu u dolní stanice lanové dráhy Petřín. Po krátkém projevu bude pochod odstartován ve 14.06 hodin (čas vychází z podkladů IOF, kdy podle anglického sledování času 2.06 PM je start přesně v tolik hodin, kolik je v těle kostí – 206 ), a pak společně označení účastníci dojdou na vrchol Petřína, kde dostanou občerstvení a pamětní list. Dále si budou moci nechat změřit hustotu svých kostí pomocí ultrazvukového denzitometru.

Seznam měst

• Praha - dolní stanice lanové dráhy na Petřín - 18. 10.
• České Budějovice - T. J. Sokol České Budějovice – 22. – 26. 10.
• Plzeň - Sokol Plzeň Letná –  22. – 26. 10.
• Hradec Králové - TJ Sokol Pražské Předměstí Hradec Králové – 22. – 23. 10.

Česko a osteoporóza

V civilizovaných zemích postihne osteoporóza dříve nebo později 7 až 8 procent obyvatelstva. To znamená, že v ČR touto nemocí trpí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Především dospělých a hlavně žen po přechodu. Vysvětlení je prosté - prodlužuje se průměrná délka života a přitom od dětství žijeme stále nezdravěji.

V naprosté většině se osteoporóza projevuje u lidí starších 50 let. V této věkové skupině se vyskytuje u 33 procent žen a 15 procent mužů. U populace nad 70 let jí pak trpí už 47 procent žen a 39 procent mužů. Léčeno je však pouze 10 až 15 procent postižených.

Ročně u nás prodělá osteoporotickou zlomeninu krčku stehenní kosti takřka 14 tisíc žen a 7 tisíc mužů. Dá se říci, že osteoporotickou frakturu utrpí jeden občan ČR přibližně každých 30 minut. Dvacet procent z těchto lidí do jednoho roku umírá vinou zdravotních následků úrazu a polovina těch, kteří přežijí, má nějaké trvalé následky.

Stav diagnostiky a včasné léčby osteoporózy v ČR stále není ideální. V přístrojovém vybavení celotělovými denzitometry zaostáváme za průměrem EU. Je mnohdy těžké přesvědčit lékaře, že je nutné osteoporózu léčit dříve, než dojde k patologické fraktuře. Laici často tvrdí, že osteoporóza je přirozeným průvodním jevem stárnutí, že vlastně ani nejde o nemoc. Setkáváme se nezřídka i s případy, kdy po osteoporotické zlomenině nebo po potvrzení diagnózy nebyla žádná léčba zahájena.  Dalším vžitým mýtem je, že při osteoporóze bolí kosti – bolí však až její komplikace a následky.

Celosvětová rizika osteoporózy

•    za 50 let se zdvojnásobí počet zlomenin
•    již nyní činí roční náklady na léčbu osteoporotických zlomenin v USA a Evropě 42 miliard euro
•    10% obyvatel nad 60 let je ohroženo osteoporózou, v dalších letech bude ohroženo 21%, v Evropě nad 30% obyvatel
•    pokud utrpí žena první osteoporotickou zlomeninu, má 5x větší riziko, že utrpí další
•    pouze 1/5 žen se zlomeninou má v EU patřičnou farmakologickou léčbu          
•    pouze 50% zemí v EU má preventivní program

Fakta o osteoporóze

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1994 označila osteoporózu za klinickou jednotku a definovala ji jako systémové onemocnění skeletu, charakterizované nízkou kostní hmotou a poruchami mikroarchitektury kosti, vedoucími ke zvýšení fragility kostí a ke zlomeninám.

Osteoporóza je nemocí tichou a plíživou. Bez vědomí člověka ukusuje kostní hmotu a najednou přijde zlomenina – zpravidla krčku stehenní kosti, páteřních obratlů či předloktí.

Kostní hmota narůstá zhruba do věku 25 až 30 let, potom už kvalitu kostí jen ztrácíme. Pozvolný úbytek kostní hmoty s věkem je sice přirozený, problém však nastává, pokud kostní hmota řídne rychleji, než by měla. Kostní tkáň se obměňuje po celý život. Osteoporóza je výsledkem nerovnováhy mezi odbouráváním a novotvorbou kosti.

Pro rozvoj nemoci je podstatný nedostatek vápníku, nedostatek vitaminu D a přiměřeného pohybu.

Nepříznivý vývoj lze ovlivnit prevencí. Ta se musí podpořit osvětovou kampaní nejen mezi laiky, ale i odbornou veřejností.

Léčba osteoporózy

Ještě před třiceti lety byla osteoporóza neléčitelná. Dnes je situace zcela jiná. Existují léky, které nejen ztrátu kostní hmoty zpomalí, ale do jisté míry kost znovu obnoví.

Nejčastější výskyt osteoporózy je mezi postmenopauzálními ženami. Nejpřirozenější prevencí (i jako doplněk léčby) časné postmenopauzální osteoporózy je hormonální substituční léčba (HRT). Pacientkám nahrazuje nedostatek vlastních hormonů a obnovuje tak jejich ochranný vliv na kostní tkáň. Tato terapie ale není vhodná pro muže a dokonce ani pro každou ženu.
Základní léčbou osteoporózy je vždy vápník a vitamin D. Další skupinu léků tvoří přípravky antiresorpční, které snižují odbourávání kosti. Mezi ně patří např. bisfosfonáty. Novější z nich se podávají při zachované účinnosti jednou týdně , jednou měsíčně, ev. jednou ročně. Jinou možnost terapie představují  tzv. selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM). Dostupné jsou nyní i přípravky, které podporují novotvorbu kosti ( např. stroncium ranelát, deriváty parathormonu).

V roce 2011 byl v ČR uveden nový preparát na biologickou  léčbu osteoporózy – denosumab. Také jeho účinkem dochází k poklesu kostní resorpce.  Lékař po zvážení všech údajů z anamnézy a podle výsledků vyšetření rozhoduje, který z léčebných postupů je pro konkrétního pacienta nejlepší.

Účinky léčby osteoporózy se neprojeví ze dne na den, jde o záležitost dlouhodobou. Pokud by nemocný nespolupracoval, mine se terapie účinkem. První zlepšení přichází přibližně za tři měsíce. Hmatatelný nárůst kostní hmoty změřitelný denzitometrickým vyšetřením je patrný nejdříve po roce, většinou se toto vyšetření kontroluje po dvou letech. Avšak už po roce a půl pečlivého dodržování léčebného režimu se zřetelně snižuje riziko nových fraktur.

Sama farmakoterapie v terapii nestačí. Pacient musí po dohodě s lékařem vhodně upravit svůj životní styl. Zejména je třeba se snažit předcházet a zabránit pádům. Programy zaměřené na prevenci pádů u starších osob – ať už s prokázanou osteoporózou nebo bez ní – a případně i plošná suplementace vitaminem D u starších lidí či dlouhodobě hospitalizovaných jsou vysoce účinnou strategií. Deficit tohoto vitaminu se navíc přímo podílí na rozvoji tzv. senilní osteoporózy, tj. osteoporózy ve vyšším věku.

S prevencí osteoporózy je třeba začít včas

Rodiče by měli myslet na to, aby si jejich děti během růstu a dospívání vytvořily dostatečné množství kostní hmoty, která jim pak bude sloužit po celý život. Nezbytné jsou potraviny bohaté na vápník a také další látky, které pomáhají se zabudováním a uložením vápníku do kostí. Důraz je třeba položit na dostatek pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu. Pohyb představuje potřebné zatěžování svalového a kostního aparátu a pobyt venku umožní tvorbu vitaminu D v kůži pod vlivem slunečního záření.

Ukázalo se, že děti, které se denně 40 minut intenzivněji věnují fyzickým aktivitám, mají pevnější kosti než jejich méně aktivní vrstevníci – u chlapců bylo prokázáno o 9 procent více kostní hmoty a o 12 procent pevnější kosti. U dívek pak o 7 procent více kostní hmoty a o 9 procent pevnější kosti.

Vápník získáme nejlépe v mléčné stravě. Doporučené denní dávky se liší podle věku – u dospívajících 1200 až 1500 mg, u mladých žen 1000 mg, u žen po přechodu a u seniorek 1500 mg denně.

Vitamin D zajistíme pobytem na čerstvém vzduchu a rozumným sluněním. Z dalších obecných opatření ve stravě je vhodný normální přísun bílkovin, méně solit, alkohol pít pouze příležitostně a samozřejmě nekouřit.

Pravidelnou fyzickou aktivitou můžeme docílit nárůstu kostní hmoty až o 10 procent, a to především u rostoucího organismu. Pohybem a cvičením uvolňujeme zkrácené svaly, zlepšujeme svalovou sílu, držení těla a stabilitu. Nejsou vhodné jednostranné sporty s extrémní fyzickou zátěží. Cvičení by mělo být bez švihů a doskoků, doporučuje se například jízda na kole. Koordinaci svalovou zlepšuje plavání, vhodný je i tanec. U žen po menopauze a u seniorek pomůže alespoň pravidelná chůze – stačí zhruba 1 hodina denně.

Nesmíme zapomínat na geny. Dá se očekávat, že pokud se u našich předků vyskytovaly ve vyšším věku časté zlomeniny, hlavně krčku stehenní kosti, nebo zhroucení páteře s následnou deformitou, budeme pravděpodobně k osteoporóze náchylnější i my.

Desatero v boji proti osteoporóze

1.    S prevencí osteoporózy je nutné začít v dětství a pokračovat v ní po celý život.
2.    Pro vznik osteoporózy jsou kritická období dospívání, menopauzy a stáří; osteoporóza se nevyhýbá ani mužům.
3.    Optimálním zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky.
4.    Tvrdé sýry jsou vhodnějším zdrojem vápníku než sýry tavené.
5.    Laktóza a kyselé prostředí zvyšují využitelnost vápníku.
6.    Některé druhy zeleniny jsou doplňkovým zdrojem vápníku.
7.    Vitaminy (D, C, B6, K1) mají prioritní význam při vstřebávání vápníku a jeho ukládání.
8.    Pro prevenci a léčbu osteoporózy je důležitý pohyb a cvičení
9.    Kouření a nadměrné pití černé kávy působí negativně na metabolismus vápníku.
10.    Při nedostatku vápníku ve stravě jsou nezbytné přípravky s vápníkem. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1.

Mýty o osteoporóze

Osteoporóza znamená odvápnění kostí

NE. Poměr mineralizované kostní tkáně a organické hmoty je stejný jako u zdravých kostí. U osteoporózy dochází k celkovému úbytku kostní tkáně a k mikroskopickým změnám její struktury. To vede ke snížení mechanické odolnosti kosti. Jedná se tedy o pokles jak v kvantitě, tak i v kvalitě kostní tkáně.

Osteoporóza a artróza jsou podobné stavy

NE. Artróza (nebo osteoartróza) je postižení kloubů. Jde o úbytek kloubní chrupavky. Charakteristickým projevem artrózy je bolest postižených kloubů. Osteoporóza znamená úbytek kostní tkáně a zhoršení její mikroskopické struktury. Nejde tedy o nic podobného.

Osteoporóza je nemoc starých lidí

NE ZCELA. Následky osteoporózy se sice většinou projevují až v pozdějším věku, ale základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří už v období dětství a dospívání. Zlomeniny kostí při osteoporóze ve stáří jsou tak vlastně následkem nedostatečné prevence  v podstatně mladších věkových obdobích. Stav mohou zhoršit chronická onemocnění – např. revmatické choroby, poruchy vstřebávání živin, nádorová onemocnění. Osteoporózu může navodit i dlouhodobé užívání některých léků (např. kortikoidů).  Pravdou ale je, že nejčastější formou nemoci je tzv. osteoporóza postmenopauzální, postihující ženy po přechodu. Její příčinou je úbytek ženských hormonů estrogenů.

Osteoporózou mohou onemocnět pouze ženy

NE. V období klimakteria je skutečně rozvoj osteoporózy asi čtyřikrát častější u žen než u mužů. Je to důsledek nedostatku hormonů estrogenů. Ovšem ve věku kolem 75  až 80 let se tyto rozdíly téměř vyrovnávají.

Ve středním věku je už na prevenci osteoporózy pozdě

NE. Na prevenci osteoporózy není nikdy pozdě. Pozornost dostatečné výstavbě kostní hmoty je nutno věnovat už v období růstu a dospívání. Ve středním věku ale můžeme zpomalit její odbourávání právě prevencí. Napomůžeme tomu, aby úbytek kostní tkáně odpovídal průměrnému poklesu s věkem, nikoli urychlenému.

Charakteristickým projevem osteoporózy jsou bolesti končetin či zad

NE. Bolesti zad se objevují většinou až v důsledku kompresivních zlomenin obratlů (tedy takových zlomenin, kdy je obratel stlačen). Bolesti končetin nejsou charakteristickým projevem osteoporózy.

Osteoporóza je nutným zlem, které přichází se stářím, nutno se s tím smířit

NE ZCELA. S osteoporózou se dá bojovat například soubory cviků. Také se dají upravit výživové zvyklosti, aby organismus dostal požadované množství vápníku a vitaminu D. Nutností je aktivní přístup nemocného.

Osteoporózu nelze léčit

NE. Existuje řada přípravků, které významně zlepšují stav kostí, vedou k nárůstu kostní hmoty, zlepšují mechanickou odolnost kostí a tím snižují riziko zlomenin. Nezbytnou součástí léčby je dostatečný přísun vápníku a vitaminu D.

Pro prevenci a léčbu osteoporózy je lhostejné, z jakých zdrojů vápník konzumujeme

NE ZCELA. Z vápníku v potravě se vstřebá a využije ke stavbě kostí jen určitá část. Nejvíce vápníku organismus využije z mléka a z některých druhů zeleniny, jako např. z květáku, růžičkové kapusty či z brokolice. Lidé trpící nesnášenlivostí laktózy mohou volit výrobky se sníženým obsahem laktózy, např. výrobky fermentované (jogurty, kysaná mléka).  K farmakologickým přípravkům s vápníkem je třeba se uchýlit tehdy, pokud úpravou jídelníčku jeho dostatečný příjem nelze zajistit.

České národní fórum proti osteoporóze (ČNFO)

Je občanské sdružení, které vzniklo v červnu 2005 s cílem spojit všechny subjekty zabývající se v České republice osteoporózou a pomáhat v boji s touto nemocí.

ČNFO již při svém vzniku sdružuje organizace pacientů, odborné lékařské společnosti, komerční společnosti i soukromé osoby.  Je otevřeno představitelům veřejné správy, zdravotních pojišťoven i všem ostatním, kdo mají zájem spolupracovat.

Jeho cílem je zlepšit obecné povědomí o osteoporóze a jejím významu ve společnosti, o jejích příčinách, možnostech prevence, diagnostiky a léčby.  ČNFO podporuje vzájemnou spolupráci všech, kdo se s osteoporózou setkávají.