Městská část Praha 1 chce regulaci buskingu ještě zpřísnit. V úterý 27. května se na zastupitelstvu městské části, které se bude konat v 10. hodin na Žofíně, má projednávat návrh na přidání dalších 13 míst, kde by se pouliční umění v Praze nesmělo provozovat. Buskeři se chystají bránit. Jiná města v Česku se k pouličnímu umění staví neformálněji a pro buskery vydala pouze určitá doporučení, a to buď v písemné (Karlovy Vary, Český Krumlov) či ústní podobě (Brno).
Pražská vyhláška v současnosti stanovuje asi 20 míst, kde se v Praze nesmí hrát. Radní města Lukáš Manhart však nevylučuje, že v ní dojde k určitým změnám. „Současnou vyhlášku je nutné považovat za určitý „výkop“, musíme si totiž uvědomit, že dosud nebylo pouliční umění takovýmto způsobem v Praze vůbec upraveno. Je proto nutné počítat s tím, že v budoucnu budou jistě probíhat její jistá zpřesnění. Zároveň si však musíme uvědomit, že možnosti právní regulace nejsou bezbřehé a všemohoucí. Je proto nutné hledat taktéž další, méně formalizované cesty kooperace a vedení dialogu mezi občany, buskery a Prahou,“ uvedl Manhart.
Poměrně tolerantní postoj k buskingu zaujímá Brno, které je dlouhodobě oblíbeným cílem pouličních muzikantů. „Pro kolorit Brna je pouliční umění přínosem, žije a studuje tu spousta mladých lidí, kteří mají k hudbě a divadlu blízko. Na druhou stranu, chápu, že pokud někdo pracuje v centru a pod okny se mu střídá jeden hudebník za druhým, příliš radosti mu to nepřinese. Apeloval bych tedy i na pochopení a respekt samotných umělců vůči obyvatelům a pracujícím ve středu města, kteří na rozdíl od okouzlených kolemjdoucích nemohou odejít,“ popsal situaci v Brně primátor Roman Onderka.
V Plzni mohou umělci na ulici hrát. Pokud však před sebe během vystoupení položí klobouk či futrál na housle, město to považuje za aktivní prosbu o osobní dar. „Tato činnost je označena za žebrání, a to je v prostředí města Plzně ošetřeno vyhláškou, která vymezuje veřejná prostranství, na nichž se zakazuje žebrání. Porušení této vyhlášky se řeší v rámci přestupkového řízení,“ sdělila tajemnice plzeňského magistrátu Dagmar Škubalová.
Vstřícný postoj k buskingu a buskerům zaujímá Jičín, který dokonce pouliční umělce do města aktivně zve v rámci letní akce Prodloužené víkendy. „Chceme, aby se Jičín stal pro turisty atraktivní nejen z hlediska návštěvy památek, ale také aby zde chtěli strávit svůj volný čas. Proto umělce do Jičína zveme, aby ozvláštnili ruch v ulicích a centru města,“ říká tisková mluvčí městského úřadu Magdaléna Doležalová.
Návrh obecně závazné vyhlášky o pouličním umění projednávalo před časem zastupitelstvo Karlových Varů. Podle mluvčího Jana Kopála však město kvůli mnoha sporným otázkám a potenciálnímu nárůstu byrokracie od zavedení vyhlášky nakonec upustilo. „Busking pro město v současnosti nepředstavuje žádný velký problém. Samozřejmě, pokud by se situace změnila a problémy by nastaly, město by se asi nevyhnulo vydání vyhlášky, která by problémové chování musela zakázat,“ uvedl Kopál.
V Karlových Varech nesmí buskeři vystoupením omezovat průchod veřejné komunikace. Odložit na chodník nástroj nebo postavit stojan na noty mohou pouze s platným povolením města k záboru veřejného prostranství zpoplatněným správním poplatkem. Výši poplatku stanovuje město dle velikosti záboru a počtu dní, po které bude prostor využíván. Obdobné povolení vyžadují k provozování buskingu i některá další města, například Plzeň, Poděbrady či Jindřichův Hradec.
Ostrava žádnou vyhlášku o pouličním umění nemá a ani nepřipravuje. „Nezaregistrovali jsme ani žádné stížnosti na pouliční umění,“ uvedla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.
V České republice vznikají různé projekty, které pouliční umělce sdružují a podporují. Nejnovějším je internetový portál Buskerjam (www.buskerjam.cz, www.buskerjam.sk), jehož stránky umožňují hudebníkům vytvořit si vlastní profil s videem a zvukovým záznamem. Ambicí projektu je vytvořit funkční buskerskou scénu a obohacovat tak veřejný prostor v Česku a na Slovensku.