První půlrok práce představoval především pátrání po zdrojích, kde se mohou informace o vinohradské židovské obci nacházet. Začaly se mapovat také nemovitosti v Praze 2, které jsou nějakým způsobem svázány s životem židovské obce – především domy postavené pro nejrůznější sociální účely – a také shromažďovat jména lidí, kteří zde žili.

Do projektu se zapojilo několik škol – základní školy Na Smetance, Sázavská, Kladská a Londýnská. Ze škol, které nejsou zřizovány městskou částí Praha 2, se přidalo Gymnázium Sázavská, Arcibiskupské gymnázium a Lauderovy školy. „Škola Na Smetance, kde bylo do války reálné gymnázium, v rámci projektu objevila, že jeden z jejích žáků je profesor Felix Kolmer. Putoval prvním transportem do Terezína jako člen tzv. Aufbaukomanda – skupiny mladých mužů, kteří byli nuceni ghetto vybudovat, posléze byl i v Osvětimi. Profesor Kolmer dodnes žije ve Vinohradské ulici a je členem prezidia Mezinárodního osvětimského výboru,“ uvedla Michaela Marksová, zástupkyně starosty pro oblast informatiky, kultury a volnočasových aktivit.

V letošním roce by měla proběhnout časově velmi náročná část výzkumu, která ale může vést k nejzásadnějším objevům. Bude nutné například projít databáze rozhovorů s přeživšími holocaustu, které se týkají Prahy, a v nich identifikovat zmínky o Vinohradech; to znamená projít stovky až tisíce těchto rozhovorů. Pro tuto práci bude využito dobrovolníků, předpokládá se také spolupráce s výše zmíněnými školami.

Projekt je v souladu s programovým prohlášením, v němž se Rada zavazuje „podporovat aktivity prohlubující znalosti našich obyvatel o historii a osobnostech Prahy 2“. „Prozatím nejvýznamnějším objevem učiněným v rámci tohoto projektu jsou rodinné archívy posledního kantora vinohradské synagogy, Šaje Suda, opatrované jednou z jeho dcer. Paní Haně Sudové (nyní Eisler) je 93 let a žije v Izraeli. Z Prahy uprchla až po okupaci, v roce 1939. Pamatuje si velmi dobře na vinohradskou židovskou obec a poskytla nám kopie naprosto unikátních fotografií. Nebýt tohoto projektu, její vzpomínky a fotografie by nejspíš navždy zmizely,“ dodal Martin Šmok.

Jak souvisí Vinohrady a Židé?

Na Vinohradech byla nejpočetnější židovská komunita z celé Prahy - podle Ottova slovníku zde bylo v roce 1900 napočítáno 3450 Židů, podle sčítání lidu v roce 1930 celkem 7045 Židů. Při nucené registraci v letech 1941-42 šlo o 9231 židovských obyvatel, z nich 8219 bylo deportováno do koncentračních a vyhlazovacích táborů, vrátilo se pouhých 1044.

Synagoga v Sázavské ulici

V Sázavské ulici byla největší synagoga v Praze, měla 2000 míst (synagoga v Plzni, která se dochovala do dnešních dnů a měla stejnou kapacitu, je dnes třetí největší synagogou na světě). Byla postavena v roce 1898 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho v novorenesančním slohu. Za okupace po uzavření všech židovských modliteben sloužila jako sklad "arizovaného" nábytku. Při spojeneckém bombardování Prahy 14. února 1945 byla zasažena pumou a vyhořela. Po válce již nebyla obnovována a v roce 1951 byla stržena. Roku 1961 byla na jejím místě otevřena nová základní škola.

Podle některých pramenů měl vazbu k Vinohradům i nejslavnější pražský Žid Franz Kafka, protože z Vinohrad pocházela jeho snoubenka Julie Wohryzková a on sám zde měl nějakou dobu bydlet.

Zdroj: MČ Praha 2, vinohrady.cz