„Problém se souběhem funkcí vznikal v důsledku řady rozhodnutí
Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, podle nichž ve společnosti
nemůže tatáž osoba současně působit jako vrcholový manažer a statutární orgán.
Tisícům manažerů na základě těchto rozhodnutí hrozilo, že přijdou o svůj
příjem, nebo budou muset vydělané peníze zpětně vracet, či nedostanou dávky
nemocenského či důchodového pojištění,"
vysvětlil Jan Vych z advokátní kanceláře
Vych&Partners. Od 1. ledna
2012 tedy souběh funkcí jasně vymezuje zákon. Podle nového ustanovení může
obchodním vedením statutární orgán společnosti pověřit zcela nebo jen zčásti
osobu, která může být zároveň zaměstnancem společnosti.
Vrcholoví
manažeři běžně vykonávali zároveň funkci jednatelů společností s ručením
omezeným nebo byli členy představenstev akciových společností i před touto
novelou. Podle loňského průzkumu společnosti Deloitte Advisory tímto
způsobem fungovalo 80 až 90 procent firem v Česku. „Novela
obchodního zákoníku se samozřejmě nemůže vztahovat do minulosti. Pracovněprávní smlouva mezi společností a
zaměstnancem, který je členem statutárního orgánu této společnosti, uzavřená
před lednem 2012 může být stále považovaná za neplatnou, je proto rozumné
uzavřít smlouvu novou. Pokud má souběh funkcí teprve vzniknout, je situace
jednodušší. Je však třeba dodržet několik nezbytných kroků, jako je rozhodnutí
o pověření obchodním vedením statutárním orgánem, uzavření či změna
pracovněprávní smlouvy, schválení mzdy příslušným orgánem, nejčastěji valnou
hromadou," doplnil Jan Vych.
V souvislosti
s legalizací souběhu funkcí je novelou obchodního zákoníku stanoveno, že
osoba, u které souběh funkcí nastane, bude nadále odpovědná za škodu vůči
společnosti podle obchodního zákoníku, tedy neomezeně, a nikoli podle principů
zákoníku práce, tedy do výše 4,5násobku měsíční odměny manažera. Jak ale dodává
Jan Vych, úprava odpovědnosti za škodu skrývá jedno riziko. „Obchodním vedením
může být pověřena i osoba, která členem statutárního orgánu není. Pokud
taková osoba bude ke společnosti v pracovněprávním vztahu, bude odpovídat
pouze jako zaměstnanec, tedy do výše 4,5násobku odměny, což může pro společnost
znamenat, že se nedomůže náhrady celé výše škody, jako by tomu bylo
v případě škodní události způsobené členem statutárního orgánu. Již jen
z toho důvodu bych společnosti před používáním institutu pověření
obchodním vedením varoval."
Do problematiky souběhu
funkcí se vložilo i ministerstvo práce a sociálních věcí v zákoně o nemocenském
pojištění. Novela dále stanoví, že
odměny jednatelů, členů představenstva a společníků podléhají důchodovému a
nemocenskému pojištění. Podmínkou je odměna za výkon funkce, mimo
pracovněprávní vztah, alespoň 2000 korun za měsíc. Odměny členů představenstev
jsou pro akciové společnosti nově považovány za daňově uznatelný výdaj. „Výše uvedenými změnami
se tak výkon funkce člena představenstva přiblížil pracovněprávnímu vztahu a
dle mého názoru tím odpadly hlavní překážky, které odměny členům představenstev
činily pro společnosti nevýhodné, což bylo ostatně jednou z hlavních
příčin vzniku fenoménu souběh funkcí. Zavedení institutu pověření obchodním
vedením tak považuji za zbytečné a nesystémové opatření, které ostatně ani
zahraniční právní řády neznají," poznamenal
Jan Vych.