Působnost člena statutárního orgánu společnosti lze vykonávat i v pracovněprávním vztahu. Souběh funkcí povoluje zákon

„Problém se souběhem funkcí vznikal v důsledku řady rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, podle nichž ve společnosti nemůže tatáž osoba současně působit jako vrcholový manažer a statutární orgán. Tisícům manažerů na základě těchto rozhodnutí hrozilo, že přijdou o svůj příjem, nebo budou muset vydělané peníze zpětně vracet, či nedostanou dávky nemocenského či důchodového pojištění," vysvětlil Jan Vych z advokátní kanceláře Vych&Partners. Od 1. ledna 2012 tedy souběh funkcí jasně vymezuje zákon. Podle nového ustanovení může obchodním vedením statutární orgán společnosti pověřit zcela nebo jen zčásti osobu, která může být zároveň zaměstnancem společnosti.

Vrcholoví manažeři běžně vykonávali zároveň funkci jednatelů společností s ručením omezeným nebo byli členy představenstev akciových společností i před touto novelou. Podle loňského průzkumu společnosti Deloitte Advisory tímto způsobem fungovalo 80 až 90 procent firem v Česku. „Novela obchodního zákoníku se samozřejmě nemůže vztahovat do minulosti. Pracovněprávní smlouva mezi společností a zaměstnancem, který je členem statutárního orgánu této společnosti, uzavřená před lednem 2012 může být stále považovaná za neplatnou, je proto rozumné uzavřít smlouvu novou. Pokud má souběh funkcí teprve vzniknout, je situace jednodušší. Je však třeba dodržet několik nezbytných kroků, jako je rozhodnutí o pověření obchodním vedením statutárním orgánem, uzavření či změna pracovněprávní smlouvy, schválení mzdy příslušným orgánem, nejčastěji valnou hromadou," doplnil Jan Vych.

V souvislosti s legalizací souběhu funkcí je novelou obchodního zákoníku stanoveno, že osoba, u které souběh funkcí nastane, bude nadále odpovědná za škodu vůči společnosti podle obchodního zákoníku, tedy neomezeně, a nikoli podle principů zákoníku práce, tedy do výše 4,5násobku měsíční odměny manažera. Jak ale dodává Jan Vych, úprava odpovědnosti za škodu skrývá jedno riziko. „Obchodním vedením může být pověřena i osoba, která členem statutárního orgánu není. Pokud taková osoba bude ke společnosti v pracovněprávním vztahu, bude odpovídat pouze jako zaměstnanec, tedy do výše 4,5násobku odměny, což může pro společnost znamenat, že se nedomůže náhrady celé výše škody, jako by tomu bylo v případě škodní události způsobené členem statutárního orgánu. Již jen z toho důvodu bych společnosti před používáním institutu pověření obchodním vedením varoval."

Do problematiky souběhu funkcí se vložilo i ministerstvo práce a sociálních věcí v zákoně o nemocenském pojištění. Novela dále stanoví, že odměny jednatelů, členů představenstva a společníků podléhají důchodovému a nemocenskému pojištění. Podmínkou je odměna za výkon funkce, mimo pracovněprávní vztah, alespoň 2000 korun za měsíc. Odměny členů představenstev jsou pro akciové společnosti nově považovány za daňově uznatelný výdaj. „Výše uvedenými změnami se tak výkon funkce člena představenstva přiblížil pracovněprávnímu vztahu a dle mého názoru tím odpadly hlavní překážky, které odměny členům představenstev činily pro společnosti nevýhodné, což bylo ostatně jednou z hlavních příčin vzniku fenoménu souběh funkcí. Zavedení institutu pověření obchodním vedením tak považuji za zbytečné a nesystémové opatření, které ostatně ani zahraniční právní řády neznají," poznamenal Jan Vych.