„Jednotlivé komponenty systému jsme vyvíjeli několik let a náklady překročily sto miliónů korun. Závěrečná integrace jednotlivých složek stála zhruba dvanáct miliónů korun,“ uvedl generální ředitel PVK Petr Mrkos s tím, že financování probíhalo ve spolupráci s Pražskou vodohospodářskou společností zastupující hlavní město Prahu.
SWiM je unikátní záležitostí kvůli systémové integraci deseti různých oblastí vodohospodářského managementu. „Základy tohoto projektu vycházejí z našeho vlastního know-how a vlastně se jedná o pátou generaci řídicího systému, který patří k nejmodernějším v Evropě,“ podotkl Petr Mrkos.
Propojil se tak například systém dispečerského řízení, kontrola kvality vody, sledování výroby a spotřeby vody, plánování údržby a oprav, ochrana vodohospodářských zařízení, optimalizace nákladů, integrovaný systém krizového řízení nebo informovanost odběratelů, veřejnosti i klíčových osob a subjektů. „Díky integraci jsme zefektivnili řízení celého vodohospodářského systému a zrychlili řešení provozních situací, zároveň jsme schopni rychleji detekovat havárie vodovodů,“ zdůraznil Petr Mrkos.
Nejviditelnějším prvkem nového systému je komunikace a informování zákazníků. „Tento krok naši klienti okamžitě postřehnou. Prostřednictvím webových stránek jsou již dostupné mapové podklady s informacemi o haváriích a odstávkách vody včetně sledování náhradního zásobování,“ zdůraznil šéf PVK.
Další přínosy se podle něj budou projevovat postupně. Pražští vodohospodáři očekávají zkrácení doby oprav havárií, zvýšení dohledu nad kvalitou vody nebo lepší plánování a alokaci zdrojů, což umožní lépe hospodařit a nezvyšovat provozní náklady.
PVK v loňském roce vyrobily 101 181 tisíc m3 vody, z toho 100 181 tisíc m3 představovala voda pitná a zbytek voda užitková. Praha je zásobována ze dvou zdrojů, ze Želivky do metropole míří zhruba 75 procent vody a čtvrtina připadá na úpravnu Káraný. Vodárna v Podolí slouží jako záložní zdroj.
