Městská knihovna
Kdyby někdo chtěl Městské knihovně v Praze upéct k jejím letošním narozeninám dort, musel by pečlivě promyslet jeho velikost, aby se na něj všech 120 svíček vešlo. Letos je to totiž přesně 120 let od doby, kdy se na Zderaze otevřela první veřejná knihovna zřízená Královským hlavním městem Prahou.
Průmyslový palác
Budova navržená architektem Bedřichem Münzbergerem1952 – 1954, kdy byl také přejmenován na Sjezdový palác. V roce 2008 vypukl v levém křídle požár, který tuto část významné kulturní a technické památky kompletně zničil.
v historizujícím slohu je dodnes dominantní stavbou pražského Výstaviště v Holešovicích (správně Bubenči). Centrální věž s točitým schodištěm a hodinami má svůj nevyšší bod 51 m nad terénem. Rekonstrukcí prošel v letech
Petřínská rozhledna
Roku 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili na Světovou výstavu v Paříži. Největší dojem na ně udělala Eiffelova věž, a tak se rozhodli, že podobnou stavbu postaví i v Praze. Základy rozhledny se na vrchu Petříně začaly kopat 16. března, a za necelé 4 měsíce bylo hotovo. Slavnostně byla tato 63,5 metru vysoká, ocelová, nýtovaná věž otevřena 20. srpna roku 1891. Stavělo se podle návrhu Vratislava Pasovského a plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka, kteří nezapomněli ani na moderní elevátor poháněný plynem.
Národní muzeum
Roku 1876 navrhl František Ladislav Rieger městské radě, aby darovala pro novostavbu Národního muzea pozemek za právě bořenou Koňskou branou, která stávala na horním konci Václavského náměstí. Návrh prošel, ale architektonická soutěž byla vypsána až roku 1883. Do uzávěrky v roce 1884 se sešlo 27 návrhů. První cenu získal projekt architekta Josefa Schulze, označený heslem Pro patria (Pro vlast). Schulz zaujal především tím, že obohatil stavební program o ideu ústředního slavnostního Panteonu.
Stavba měla být hotova za čtyři roky, ale práce se protahovaly, a tak byla dokončena až v prvním čtvrtletí roku 1891. Kompletně vybavenou budovu, včetně veškerého mobiliáře a výzdoby, ale mělo Národní muzeum až roku 1901. Od letošního července je historická budova Národního muzea pro veřejnost uzavřena a chystá se její kompletní rekonstrukce.
Akademie věd
Český zemský sněm schválil vznik České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění již 9. října 1888. Po delším čase její činnosti povolil i sám císař František Josef, a o další rok později své rozhodnutí i podepsal – zakládací listina se datuje do 5. prosince 1892. Stejně jako u ostatních oslavenců stála při zrodu této instituce velká osobnost. V případě Akademie věd jí byl Josef Hlávka, slavný mecenáš a také její první prezident.
Petřínská lanovka
Lanová dráha na Petřín zahájila provoz 25. července 1891. Vozit Pražany do vrchu přestala v roce 1916, a to v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.
I tramvaje slaví
Elektrické tramvaje poprvé v Praze na koleje vyjely 18. července 1891 zásluhou Františka Křižíka a jeho Elektrické dráhy na Letné v Praze. Trať měřila 770 metrů a vedla od restaurace na Letné ke vchodu do Královské obory, cesta stála Pražany 8 krejcarů. Tramvaje po této trati, která pak byla prodloužena až k Místodržitelskému letohrádku ve Stromovce, jezdily až do roku 1900, kdy byl František Křižík nucen provoz z ekonomických důvodů zastavit.
Zdroj: mlp
