S velkou institucí se v Česku soudí ročně kolem 50 tisíc lidí. Spor vyhraje jen deset procent z nich

Celkový počet soudních sporů mezi občany a některou z velkých institucí se blíží k padesáti tisícům ročně. V drtivé většině případů končí tyto spory neúspěšně pro občana. Jen zhruba 10 až 15 procent lidí dosáhne u soudu částečného nebo úplného smazání dluhu. Většinou je totiž prokázán skutkový základ požadovaných nároků, tedy oprávněnost vymáhání pohledávky. Pokud už se člověk rozhodne spor řešit před soudem, rozhodně se vyplatí využít služeb advokátní kanceláře. Ta totiž výrazně zvyšuje pravděpodobnost výhry sporu.

„Setkal jsem se s případem, kdy mobilní operátor uzavřel smlouvu o mobilních službách formou elektronického dotazníku, ve kterém bylo v závěru skryto poučení pro adresáta, že pokud neodpoví a nebude reagovat, má se za to, že smlouvu uzavřel. Mobilní operátor pak na uvedenou službu zavedl mobilní číslo, které adresát nabídky nikdy reálně nepoužíval. Operátor následně začal na tuto v podstatě nerealizovanou a neplatně sjednanou službu vystavovat vyúčtování. Dotčený občan na každé doručené vyúčtování odesílal písemnou reklamaci, na kterou operátor několik měsíců nereagoval. Díky existenci písemných reklamací advokát poškozeného občana u soudu snadno prokázal neplatný vznik smluvního závazku, a tedy i neplatnost vyúčtování,“ uvedl Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nejčastějšími případy soudních řízení mezi občanem a velkou institucí bývají spory o vymáhání sankcí v souvislosti s takzvanými černými jízdami v městské hromadné dopravě. Velmi časté jsou spory týkající se vyúčtování odběrů elektrické energie, plynu nebo služeb mobilních operátorů. Sporné případy nejčastěji vznikají proto, že ve správním řízení člověk nesdělí správnou adresu trvalého bydliště nebo ji v průběhu řízení změní, aniž o tom správní orgán informoval. Někdy bývá příčinou sporu nedostatečná reakce na zaslané vyúčtování nebo urgenci o zaplacení.

„Nikdo z těch, kdo obdrží vyrozumění o doručené zásilce, by neměl podceňovat význam jejího obsahu. Stejně tak by si každý měl pečlivě přečíst doručovaná vyúčtování nebo urgence opožděných plateb. Na těchto dokumentech totiž většinou bývá odkaz na zákaznické linky nebo pracoviště, kde lze získat požadované vysvětlení, doplnění nebo možnost nahlédnout do podkladů, které se věci týkají. Pokud těchto možností lidé nevyužijí, hrozí jim vznik problémů, které v řadě případů již těžko vyřeší sami bez odborné pomoci, a v řadě případů již ani se svými námitkami neuspějí,“ vysvětlil Milan Jelínek.

Případy, kdy mobilní operátoři nebo poskytovatelé energií vymáhají dluh opožděně, nejsou v Česku výjimkou. V takovém případě se lze nárokům snadno ubránit námitkou promlčení. V drtivé většině musí totiž instituce uplatnit nárok na zaplacení dluhu v tříleté promlčecí lhůtě. Ta začíná běžet prvním dnem po splatnosti dluhu. „Není výjimkou, že instituce uplatňují nároky, které vznikly a byly vymahatelné před více než třemi lety, někdy se jedná i o dluhy starší deseti let. Ten, kdo takovouto platbu požaduje nebo vymáhá, nejedná v rozporu s žádným právním předpisem. Musí však počítat s tím, že dlužník může požadavku na úhradu dluhu čelit právě námitkou, že nárok byl promlčen. Je dobré, aby si každý občan možnost uplatnění takovéto námitky ověřil konzultací u advokáta,“ doporučil Milan Jelínek.