„Spotřeba jódu stoupá úměrně s hektičností našeho života. Jsme jako automobily, které ve vyšší rychlosti spotřebují více paliva. Jde hlavně o stres, neustálé řešení problémů a každodenní shon. Psychická a fyzická zátěž klade na organismus vysoké nároky a bez dostatečného množství jódu, který skrze štítnou žlázu řídí veškeré biochemické procesy a metabolismus, to nemůže zvládnout,“ upozornila specialistka na výživu Zuzana Hlinecká ze společnosti PKR Slovakia.
Organismus je vinou jodového deficitu unavený a opotřebovaný, což dává znát i navenek – nabíráním váhy, suchou pokožkou, vypadáváním vlasů, otoky a lámavostí nehtů. U dětí se nedostatek jódu projevuje poruchami učení, pomalými reflexy a špatným soustředěním. „Děti, a to i v prenatálním stadiu, patří mezi nejohroženější skupiny, následují těhotné a kojící ženy, v jejichž případě jsou nedostatkem jódu ohroženy obě generace, senioři a chronicky nemocní lidé. Všechny rizikové skupiny by měly jód užívat pravidelně,“ vyjmenovala MUDr. Sylvie Špitálníková, endokrinoložka z havlíčkobrodské nemocnice.
Nejvíce jódu obsahují mořské ryby a mořské řasy, takové pochutiny však v jídelníčku českého strávníka většinou chybějí. Odborníci proto doporučují vyvážit potřeby organismu doplňkem stravy. „Jodis koncentrát váže jód na vodu, je čirý, bez chuti a zápachu, proto ho lehce spolknou i malé děti. Množství jódu si udrží i při tepelné přípravě jídel,“ uvedla Zuzana Hlinecká.
Jód je stavebním kamenem dlouhého vitálního života a jeho nedostatek velmi pravděpodobně ovlivňuje vznik mnoha novodobých civilizačních chorob. Na území České republiky se jód v přirozeném prostředí téměř nevyskytuje, a zvýšená spotřeba jódu tak musí být saturována uměle jodizovanou solí a mléčnými výrobky. Vážné riziko endemického kretenismu, které ohrožovalo populaci před zavedením jodizačního programu, bylo sice eliminováno, ale nízký přísun jódu v běžné stravě stále trvá. Bez pomoci jódu se organismus hůře potýká s každodenní zátěží, rychleji stárne a snáze podléhá nemocem.
„Naši pradědové si na prostatu začali stěžovat v sedmdesáti letech, dnes už stejné problémy trápí třicátníky. Podobně se situace změnila u žen, které trpí rakovinou prsu nebo děložního čípku. Civilizační onemocnění se v současnosti u lidí projevují mnohem častěji a dříve, než by měla,“ popsala Zuzana Hlinecká.
Podle MUDr. Sylvie Špitálníkové se zdravotní dopady nedostatku jódu na lidský organismus mohou projevit až po několika letech a v případě změny struktury štítné žlázy dokonce s trvalými následky. „Nejprve vzniká zvětšení štítné žlázy, které je do určité míry reverzibilní. Nevratné změny ve struktuře štítné žlázy, tedy její uzlová přestavba, vznikají až po čase. Ireverzibilní následky má také nedostatek jódu v graviditě a v dětském věku, kdy ovlivňuje vývoj plodu a dítěte,“ doplnila MUDr. Sylvie Špitálníková.
