Zkušební doba by měla být časem odhalení – kompletních nároků firmy i skutečných dovedností uchazeče. Jak ale upozorňují personalisté z pracovního portálu džob.cz, mnoha chyb a nefér jednání se během tříměsíčního testování dopouštějí zaměstnanci i zaměstnavatelé.
Přecenění svých schopností
Pro firmy je zkušební doba vítanou prověrkou. Jen málo zaměstnavatelů vnímá nového pracovníka jako dlouhodobou jistotu, aniž by se hlouběji seznámili s jeho schopnostmi a fungováním v zavedeném týmu. „Alkohol a drogy na pracovišti, to je jistota okamžitého rozvázání spolupráce. Velmi odradí také nedochvilnost, zapomnětlivost nebo zjevná neochota hned v počátcích zaměstnání. Důvodem výpovědi však může být i projevená nesympatie v kolektivu, která narušuje dosavadní pracovní úsilí,“ vyjmenovala Weronika Kondziolková z pracovního portálu džob.cz. „V současné náročné době nemají zaměstnavatelé prostor dávat opakované šance, které je stojí čas i peníze. Proto využívají výpovědi ve zkušební době čím dál častěji, oproti loňsku o 17 procent,“ dodala Kondziolková.
Mnozí zaměstnanci, aby přesvědčili o svých schopnostech, volí taktiku nadprůměrné aktivity a přesčasů, která je však dlouhodobě neudržitelná. „Často, obzvlášť u dělnických pozic, se setkáváme s pracovníky, kteří po skončení zkušební doby v pracovním výkonu poleví a ztrácejí motivaci. Pokud jde o administrativní či manažerské pozice, stává se, že navýšení mzdy a s ní i zodpovědnosti a úkolů s koncem zkušební doby některé zaměstnance zaskočí, najednou nevědí, jak se situací naložit,“ popsala Weronika Kondziolková.
Rizika zkušební doby
V rámci pracovněprávních vztahů by zkušební doba neměla nijak zasahovat do práv a povinností zaměstnance ani zaměstnavatele. Neměla by mít vliv na výkonnostní požadavky, chování pracovníka na pracovišti ani na zaměstnanecké výhody a benefity. Zkušební doba musí být uzavřena písemně na délku maximálně tří a v případě vedoucích pracovníků šesti měsíců a kromě vynucené pracovní neschopnosti ji nelze prodlužovat.
„Zkušební doba slouží především ke snadnému skončení pracovního poměru, což znamená, že zaměstnanec i zaměstnavatel mohou zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel pouze nesmí zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti kalendářních dnů jeho trvání a stejně tak od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Zaměstnanec naopak může zrušit pracovní poměr i při trvání své dočasné pracovní neschopnosti. Zrušení pracovního poměru musí být provedeno písemně,“ shrnul Pavel Fráňa z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Pokud zaměstnanci vyprší zkušební doba a naváže s firmou pracovní poměr na základě pracovní smlouvy, jeho ukončení je podmíněno minimálně dvouměsíční výpovědní lhůtou nebo vzájemnou dohodou se zaměstnavatelem. „Bohužel se stává, že teprve po podepsání dlouhodobé pracovní smlouvy vycházejí na povrch skutečnosti, které dosud nebyly řečeny. Může to být nákup pracovního oblečení na náklady pracovníka, přehnané přesčasy nebo podepisování různých podkladů pro potřeby firmy ve formě půjček. Mnoho zaměstnanců je tak nadšených ze zisku práce, že podepíší například prázdné směnky. S tím se následně málokdy dá něco dělat,“ varovala Weronika Kondziolková z džob.cz.
Jako nejméně stabilní obor, co se týče výpovědí ve zkušební době, vidí Kondziolková prodej finančních služeb. „Existují případy, kdy jsou zájemci nuceni ke koupi finančních produktů před jejich prodejem klientům. Po dobu školení, která trvají až tři měsíce, nepobírají žádnou mzdu, a naopak jejich zaučování v terénu vydělává manažerům. Je tedy třeba vyhledat kvalitní společnost, která jedná fér. Takové u nás bezpochyby jsou a není jich málo.“
