Nejste
spokojeni se svojí bankou? Máte pocit, že vám peníze z účtu spíš mizí, než
aby tam přibývaly? Že za všechno jen platíte poplatky? Pak je nejvyšší čas na změnu.
Přesto, že to je poměrně komplikovaný proces, v dnešní době změna banky zabere
už jen pár minut a nebudete za to muset ani nic platit. „Týká se to sice pouze
účtů pro fyzické osoby, ale i tak je to posun. Jde o Kodex mobility klienta,
který umožňuje změnit banku vyplněním jednoho dvoustránkového formuláře,"
vysvětlil provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com Patrik Nacher. Formulář pak odevzdáte v nové bance a ta zařídí vše
potřebné, jako třeba přesun trvalých příkazů nebo povolení k inkasu.
Co je třeba při výběru zvážit?
Kritérií,
podle kterých lze banku vybírat, je spousta. Počínaje její image, přes počet
poboček a konkrétní zkušenosti, až po produkty a výhody, které nabízejí. Tím
nejviditelnějším měřítkem je cena banky za nabízené služby, stručně řečeno
poplatky. Bankovní ústavy vyberou právě na nich od svých klientů za jeden den
více než sto milionů korun! Proto si pečlivě prostudujte, za co a kolik bance
platíte. Není to však nic jednoduchého. Každý ústav nabízí zákazníkům „výhodné"
balíčky. Jsou ale různě koncipovány, některé jsou časově omezené, na jiné se
vztahují různé výjimky, o dodatcích pod čarou ani nemluvě. Zkrátka čert aby se
v tom vyznal. „V tomto doporučuji využívat různých porovnávačů či
kalkulaček, například kalkulátor poplatků, které jsou k dispozici na
specializovaných webech a které usnadní život bankovním klientům. Minimálně jim
naznačí, jak si při jejich individuálních požadavcích jednotlivé banky stojí,"
poradil Patrik Nacher. Správným výběrem lze totiž měsíčně ušetřit právě na
poplatcích i stovky korun.
Využívejte
internetové bankovnictví a nechoďte na pobočky
Jenom správná volba banky a typu účtu ale nestačí. Je také
potřeba chovat se ekonomicky. To znamená platit kartou, vybírat
z bankomatů vlastní banky a pokud možno vyšší částky méně často, používat
aktivně internetové bankovnictví a nechodit na pobočky.
S výší úroků roste i míra rizika
Zároveň je důležité, jakým
způsobem peníze uložíte. Možností je spousta. Od spořicího účtu po termínované
vklady, a to vše jak u bank, tak u družstevních záložen, kde jsou finanční
obnosy ze zákona pojištěny stejně jako u bank, ale jsou zde vyšší úroky. Dále
je možné peníze investovat do investičních fondů a to dle míry rizika, nebo lze
peníze zhodnocovat nákupem a prodejem akcií či investováním do různých komodit,
v současnosti je moderní zlato. „Záleží na individuálních potřebách a
požadavcích klienta. Vždy to ale bude o kompromisu mezi mírou rizika, výší
úrokové sazby, tedy zhodnocením, a likviditou čili rychlostí přístupu ke
svým penězům. Určitě platí, že když někdo nabízí vyšší úrokovou sazbu, tak
s tím logicky roste i míra rizika," upozorňuje Patrik Nacher.
Dále záleží na tom, na jak
dlouho chce klient peníze uložit. „Vždy se vyplatí mít nějakou snadno dostupnou
finanční rezervu, třeba na spořicím účtu, a dlouhodobě neinvestovat všechny
volné prostředky," doporučuje Patrik Nacher. Zároveň ale varuje před opačným
případem. Češi totiž mají své finance většinou na běžných účtech, a ty se
v podstatě neúročí. „Je opravdu zbytečné nechat peníze, které nutně
nepotřebuji na každodenní potřebu, ležet na běžném účtu. Je to doslova
vyhazování peněz oknem," upozornil Patrik Nacher. Dnes může klient snadno
využít například formu spořicího účtu, kde se peníze úročí sazbou 0,5 % až 2,5
%, a přitom jsou peníze kdykoliv k dispozici. Termínované vklady bývají
zhodnoceny 1 % až 3 %, u družstevních záložen je to dokonce 3 % až 5 %.
Nejabsurdnější bankovní poplatek
Server www.bankovnipoplatky.com vyhlašuje letos už sedmým rokem anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek. Loni v ní hlasovalo přes
50 000 bankovních klientů. Zde jsou vítězové uplynulých ročníků - nejabsurdnější bankovní poplatky.
2010: poplatek za výběr z vlastního účtu na přepážce
2009: poplatek za vklad na vlastní účet na přepážce
2008: poplatek za nadměrný vklad
2007: poplatek za vedení běžného účtu
2006: poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky
2005: poplatek za příchozí platbu
Autor: ZUZANA KŘEŠŤANOVÁ